AndréW115 píše:Můj příběh: manželka má Seata Ibizu, auto starý cca 5 let. Vydrbala se vnitřní klika otevírání dveří, takže lezla ven přes spolujezdce, nebo si musela stáhnout okno a otevřít zvenku. Prý abych to opravil. Marně jsem se jí snažil vysvětlit, že do tohodle se hrabat nehodlám, protože novým autům vůbec nerozumím a pochybuju, že to opravím. Urazila se s argumentem, že když si dokážu opravit feldu a u MB vyměním motor, tak tohle snad bude pro mě hračka a že to nechci udělat schválně, ptž. to není moje auto. Argument jako prase. Takže jsem pod podhrůžkou tichý domácnosti sehnal nějaký manuály a zkusil ty dveře alespoň odstojit. Od začátku mě bylo jasný, že nemám šanci. Po asi hodině, se mi podařilo uvolnit celý tapecírunk, pod ním na mě koukaly změti kabelů, hadic, šroubů a bůhvíčeho ještě. No way. Takže jsem to zase zaklopil s tím, že auto musí do servisu. Dušička měla klid, odvezla auto do servisu, nabonzovala mě, tam zjistili, že něco prasklo, takže výměna za ND, který nebyl skladem. Auto nakonec opravili s tím, že si mám hledět svý práce a nevrtat se v tom, čemu nerozumím. Ani se jim nepřiznala, že jsem byl k tomu donucený. Připadám si jako idiot. :D
Když to čtu tak si pripadám jako u nas doma u rodinneho krbu . :D (který jsem byl donucen odstranit) :(