To mi vykládal kolega v práci, jak házel granátem na vojně. Obranným. Samozřejmě ze zákopu, kolem lampasáci. Tak to nějak zahodil, za tři vteřiny se ozvala tak strašná šlupka že takovou nikdy předtím neslyšel a potom mu někdo vysypal na záda kolečko hlíny. Pro vysvětlení - ve stresu z toho že drží v ruce odjištěnou smrt asi ten granát hodil hodně do výšky, takže spadl pár metrů před zákop, prostě si ho málem hodil na hlavu. Když se vyhrabal ven, už se tam sbíhali lampasáci a řvali na něj jeden přes druhého něco o debilech, jeden se stále dožadoval aby podal hlášení, on zase začal řvát na ně že ho to málem zabilo a že se na to může vysrat stejně jako na celou vojnu.viano píše:tyjo, hod granátem, na to sem zapomněl *jokingly*
P.S. - mě nikdy radši granát do ruky nedali.