trojan píše:Pošta většinou připíše dobírku do dvou dnů na účet. Netřeba vyhlížet složenku *jokingly*
Většinou ano, ale dvakrát se mi v jednom roce stalo, že zapomněli. Přesto, že jsem jim dal podací číslo a přesto, že jsem jim dal sken podacího lístku, musel jsem osobně na poštu. S tím lístkem. Prý jestli jsem si to nevymyslel a aby věděli, kam peníze poslat. Když jsem jim řek, jestli se podívali do systému, jestli peníze došly, řekli, že vědí, že nedošly. Potřebovali ale zjistit, kde se stal problém. Řek jsem jim, že nepotřebuju vědět, kde se stal problém, že chci jen své peníze. To nešlo, dokud jsem se nedostavil s tím lískem. Oni totiž nutně potřebovali vědět, kam peníze poslat. A ze skenu to nebylo věrohodné.
- Pak jsem taky nedávno potřeboval poslat nějaké smlouvy s výpisem z katastru. Čekal jsem dvacet minut, moje číslo vůbec nebliklo. Když si mne jedna baba všimla, že prý proč tam stále čekám, dověděl jsem se, že dnes katastr nefunguje. Když jsem se ptal, proč to nevylepí na dveře, aby neplýtvali mým časem, tak že to prý nesmí.
- Potřeboval jsem nutně podat nějaké smlouvy, jel jsem jak hovado, abych to stihnul (muselo být podáno ten den), baba se mne pak udýchaného zeptala, jestli je nutné jít posílat dopis pár minut před zavíračkou.
- Když už je na poště náhodou vše v pořádku, mám nervy z toho zpomaleného filmu, fronta se nehýbe, otevřené dvě přepážky z osmi..
- Do schránky dávají věci tak, že je nechají nesmyslně trčet ven, přitom k tomu není žádný důvod. Mnohdy mám věci provlhlé, ale děsím se, že někdy na dva týdny odjedu a kvůli takovým lemplům mne někdo vykrade. Ve vnitřních předpisech mají, že co se nevejde do schránky, se tam nedává, ale zanechá se oznámení. To ale nebyly tyto případy.
- Magor z dodávkou mi v dešti udělal asi 10 cm hluboké rozblácené koleje v anglickém trávníku na zahradě, kam z nepochopitelných důvodů musel jet. Když jsem si ztěžoval, omluvili se, ale na mou námitku, že omluva mi to nezpraví a ať přijde ten týpek a já mu půjčím hrábky, tak to prý není možné a znovu se vám omlouváme.
- Posílal jsem součástku do foťáku pro chlápka, který jel druhý den na dovolenou a potřeboval ji namontovat. Přestože jsem připlatil za dodání do druhého dne, došlo za dva dny. Po sáhodlouhé reklamaci nabídli vrácení 15 kč, což je rozdíl v ceně expresní a normální zásilky, kterou jsem ovšem nechtěl a škoda, která vznikla tomu člověku, je nezajímá, protože zákazníkem jsem já a mi žádná nevznikla.
- Pošťačka často zazvoní a než vylezu, vidím jen odjíždět auto. Někdy najdu jen lístek, že zásilka nemohla být doručena - adresát nezastižen. Přitom jsem na to doma čekal.
- Jedna ženská v rodině tam pracovala na depu a měla dva poloviční úvazky. Jeden ráno a druhý od odpoledne do půlnoci. Bez nároku na dovolenou, nemocenskou i důchod. Poté, co tyto praktiky medializovali, najednou dostala smlouvu.
- Někdy posílám slepecké zásilky do zahraničí a pokaždé se musejí jít někam radit a já musím čekat. Přitom je to jen o tom najít příslušný kód v seznamu, který tam mají pro všechny druhy zásilek.
Mám stres vždy, když mám mít s poštou cokoli do činění a pokud nemusím, nechci s nimi mít nic společného. Kolikrát raději zavezu věc autem a co se týče PF, ty rozvezu osobně a se všemi si potřesu rukou. Je to fajn výlet, je to levnější a hlavně vím, že do dojde do Vánoc. Takže asi tak, co se týče pošty.
:-!